6. kolo, St 7.5., Suchdol, 18.15

Beach Attack – Bublifuck „A“ 1:3 (0:2)

V hojném počtu, I když bez hrdiny posledního zápasu, dorazil Attack prodloužit na své oblíbené hřiště šňůru neporazitelnosti na tři zápasy. Pravda s hodně sobeckou náladou.

Soupeř si mohl stěžovat už od začátku, jak nepěkně jsme se k němu chovali, prvních patnáct minut jsme se přes fakt, že se hraje s jeho balónem, nechtěli o něj podělit. Jednoduše, když balón skončil naší vinou v zámezí, počkali jsme si, až jej soupeř uvede do hry a nejpozději na polovině hřiště jsme mu jej odebrali. V šancích jsme se pravda netopili, jedinou výraznější vyrazil na poslední chvíli padající brankář z úhlu střílejícímu našemu trumfu Válkisovi, nicméně je nutno říct, že horší golman by z té spousty střel z okrajů hřiště něco určitě pustil. Po čtvrthodině se nicméně hra začala vyrovnávat a my jsme nechali i Vojtěcha sáhnout si na balón. V 21. minutě se pak dostal k oživení vibromaxí tradice Saba. Poté co se nedohodnul s Jurou, kdo půjde po balónu se společně nechali obejít, hráč s míčem se dostal až před Vojtěcha, kterému míč poslal pod nohama, a Vojta ač si sedl na balón, ten se dostal za něj a šoural se do brány. Za ležícím brankářem Attacku sice svým tradičním raketovým startem vyběhl Vítek, míč svým nadpozemským tempem se nicméně do branky došoural. Za dalších pět minut do hry bývalé libero vystoupilo ještě víc. Po jednom z centrů do vápna se Saba místo pokusu balón odhlavičkovat sehnul, míč mu spadl na záda, které jej antiattackovsky poslaly na nabíhajícího hráče Bublifucku, který jej podruhé v zápase poslal do naší branky. Přes zhruba 70procentní držení míče jsme tak do kabin šli s dvougólovým mankem.

Druhý poločas se nesl ve dvojím duchu. Za prvé kazisvět Vincent měl tendenci pokud možno nic nepokazit a tak k libosti Kvasnicové hlavy velmi často střídal, za druhé se Válkis pokoušel držet tradice a opanovat čelo alespoň týmové tabulky střelců a střílel z každé nadějnější pozice. Pravda, útočník sice má být někdy sobecký (tuhle větu by si exík a kjetil měli přepsat alespoň stokrát), nicméně Válkis se snažil I za cenu přehlédnutí lépe postaveného spoluhráče.Vzhledem k tomu, že soupeř měl z prvního poločasu nahráno a naší straně hřiště nebyl nikdo, kdo by sterilní útočné pokudy byl schopen něčím okořenit, byl druhý poločas zápasu s Bublifuckem dost o ničem, snad až na posledních deset minut.

Na začátku posledních šestiset sekund se totiž před našim vápnem přihodil faul, nechci aby to vypadalo, že někoho neustále vyzdvihuju, ale faulujícím byl opět Saba, a Vojtěch vědom si, že nejen na Karlíně si neumí postavit zeď, balón z přímého kopu vyrazil tak dokonale, že k němu nejblíž měl útočník soupeře, který jej potřetí uklidil do naší brány. Soupeř věm si toho, že za stavu 3:0 už nemá v podstatě co zkazit pak naštěstí nechal Válkise spravit si chuť před dalším učením na státnice a umožnil mu vstřelit gól, který sice pravda nic neřešil, ale posunul Honzu dočasně na čelo společně s Vítkem. Zápas s Bublifuckem se zkrátka nevydařil, ještě že jsme porazili Rusáky.

 Poučení ze zápasu: Když W má svůj den, Attacku nepomůže ani Cindy Walshová.

Sestava: VPT – Vincent, Vodička, Hloušek, Kvasnica, Zelenka – Exner, Svoboda V., Válek, Horalík